Dárkové sady koření

Akutní jaterní selhání

Příčina

Játra jsou životně důležitým orgánem. Jejich hlavní funkce je očišťování krvemetabolizace látek, které tělo přijme nebo samo vytvoří. Všechna žilní krev prochází játry. Do jater vede velká vrátnicová žíla, která sbírá krev hlavně z trávicího systému. Tato žíla se pak v játrech dělí na stále menší a menší, až se nakonec rozdělí na malinkaté vlásečnice, které jsou obklopeny jaterními lalůčky. Jaterní lalůčky jsou tvořeny jednotlivými jaterními buňkami a ty z krve vybírají tuk, cukry a bílkoviny a štěpí a přetvořují je na látky, které tělo právě potřebuje. Z cukrů se vytváří glykogen důležitý pro činnost svalů a jater, z bílkovin například krevní bílkoviny důležité pro přenos vstřebaných živin a tuky jsou zdrojem energie.

Díky tomu, že játra jsou vlastně metabolickou elektrárnou těla, produkují velké množství tepla, které prohřívá tělo. Zároveň samy produkují velké množství životně důležitých látek. Patří sem koagulační faktory, bez nichž by se krev při poranění nesrážela a člověk by vykrvácel. Jsou to krevní bílkoviny důležité pro udržování tlaku v cévách a pro přenos látek. Tvoří se v nich žluč, díky níž se ze střeva vstřebávají tuky. A mnoho a mnoho dalších.

Při akutním selháním dochází k zániku jaterních buněk. Podle toho, co selhání vyvolalo a jak dlouho na játra působilo, odumírá různý počet buněk. Akutní selhání jater pak může být způsobeno mnoha příčinami. Jsou to vnější vlivy (předávkování léků, drogami, virové hepatitidy hlavně B a C nebo otravy houbami) nebo vnitřní vlivy (Wilsonova choroba, Reyův syndrom, akutní postižení jater v těhotenství, šok, pravostranné srdeční selhání).

Průběh

Při jaterním selhání odumírá určitý počet jaterních buněk a játra tím mají výrazně sníženou nebo téměř ztracenou schopnost očišťovat krev. V ní se pak hromadí metabolické zplodiny organismu, které poškozují další orgány. Mozek v důsledku toho otéká, vznikají křeče, bezvědomí a postupně jsou vyřazována jednotlivá mozková centra, která řídí například dýchání nebo srdeční činnost – později se stav označuje jako jaterní encefalopatie. Pokud pacient nedostane včasnou lékařskou pomoc, umírá.

Rozvoj příznaků u akutního jareního selhání může nastat až za několik hodin po vyvolávající příčině (třeba po otravě), nicméně během této doby, kdy se jakoby nic neděje, odumrají jaterní buňky a teprve ve chvíli, kdy je poškození závažné, mohou teprve nastat alarmující příznaky.

Vyšetření

Po otravách, předávkováních, hepatitidách a podobně je nutné provést pacientovi sérologické vyšetřeníjaterní testy, při kterých se stanoví hladin jaterních enzymů. Podle jejich hodnoty se pak zjistí, k jak velkému poškozen í jater již před zahájením léčby došlo. Pokud není známa příčina otrvay, dělají se ještě toxikologické testy. Játra mohou být dále vyšetřena sonograficky nebo CT.

Léčba

Nejvíce důležité je odstranit příčinu. Pokud se jedná o otravy, je nutné podat ihned protijed a odstranit ještě nestrávené léky, houby sondou. Musí být trvale sledovány životní funkce, proto jsou pacienti hospitalizování na jednotkách intenzivní péče (JIP). Je třeba odstranit poruchy srážení krve dodáním koagulačních faktorů a sledovat hladinu glukózy (cukru) v krvi. Pokud postižený akutní selhání přežije, jaterní funkce se po určité době obvykle upraví. Poslední možností léčby je pak transplantace jater. Pacientům s rizikem nebo podezřením na otok mozku se provádí ještě CT mozku.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.