Dárkové sady koření

Aspergerův syndrom

Obvyklé příznaky nemoci: Dodržování rituálů, neklid

Příčina

Aspergerův syndrom je onemocnění, které je diagnostikováno už v dětském věku a zjednodušeně je označováno za jistou formu dětského autismu.

Příčiny jeho vzniku zatím nejsou přesně známy. Bude se pravděpodobně jednat o kombinaci několika faktorů – dědičnosti, věku rodičů (čím vyšší věk, tím vyšší riziko), tvorba některých látek v mozku a podobně.

Aspergerovým syndromem jsou postiženi více chlapci než dívky.

Průběh

Onemocnění je diagnostikováno později než u klasického dětského autismu, protože na rozdíl od něj děti s Aspergerovým syndromem mluví hezky a jejich řeč je rozvinutá, někdy působí dospěle a strojeně.

Děti jsou normálně inteligentní, někdy i nadprůměrně. Pohybová složka je ale horší, působí často nemotorně a neobratně.

V sociálních kontaktech je možné rozdělit pacienty do pěti skupin – osamělý, pasivní, aktivní, formální a smíšený.

Osamělí pacienti si vystačí obvykle sami, nevyhledávají žádnou formu kontaktu (slovní, oční), rodiče jsou opakovaně odmítáni, když se chtějí se svým dítkem pomazlit, pohladit ho. I pochvala je od nich často přijímána s nelibostí. Kontakt jim je nepříjemný.

Pasivní lidé s Aspergerovým syndromem kontakt neodmítají tak, jako ti osamělí, ale ani ho nijak nevyhledávají. Drží se spíše v koutku, jsou málo aktivní, při kontaktu se nezapojují.

Naopak aktivní pacienti jsou – jak již označení vypovídá – rádi v kontaktu s ostatními. Protože ale nedokáží posoudit, kde jsou určité obecně dané hranice, navazují hovory s cizími lidmi, dotýkají se jich, nerespektují osobní prostor. Kontakt jim ale přináší potěšení a ani opakované napomínání, že není slušné se takto chovat jejich příští kontakt nijak nemění. Děti jsou často označovány i jako hyperaktivní, je u nich větší zastoupení pacientů s ADHD.

Děti s formálním typem jsou pak takoví malí dospělí. Vyjadřují se striktně, přesně, formálně, nerozumí ironii, přeneseným významům, mají rádi svůj řád a pravidla, která až úzkostně dodržují. Pokud není některý rituál splněn, mohou reagovat nepřiměřeně až hystericky a působí jim to úzkost.

U smíšeného typu se pak vyskytují výše popsané příznaky různou mírou, mohou se i měnit v závislosti na tom, s kým jsou v kontaktu.

Vyšetření

Pro diagnostiku je nutné někdy i opakované vyšetření dětským psychiatrem.

Léčba

Pokud se začne s léčbou včas, je možné naučit pacienta zvládat jednotlivé situace pomocí kognitivně – behaviorální terapie. Díky tomu se dítě naučí, jak se chovat při kontaktu s ostatními a to mu pak ulehčí začlenění se do kolektivu.

Tyto terapie musí vést zkušený dětský psychiatr

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.