Dárkové sady koření

Cukrovka 1. typu

Diabetes mellitus 1. typu

Příčina

Diabetes 1. typu je způsoben autoimunitní reakcí – to znamená, že organismus si tvoří protilátky proti vlastním tkáním. V tomto případě proti slinivce břišní, v níž se inzulin tvoří. Postupně dochází ke snižování jeho tvorby až k úplnému vymizení. Protože má v těle životně důležité funkce, s poklesem jeho koncentrace v krvi se objevují stále jasnější příznaky.

Úlohou inzulinu je ukládat cukr (glukózu) do buněk. Ty ho pak zpracovávají jako energii pro své vlastní pochody. Při cukrovce se sice cukr z přijaté potravy do krve vstřebá, ale nedojde k vyplavení inzulinu. Cukr je tedy dále v krvi přítomen a buňky nemají dost energie. Mají ale schopnost si ji tvořit v nouzových situacích jinak. Pokud tento stav trvá ale delší dobu a buňky jsou již “hladové”, objevují se v krvi kromě zvýšené hladiny glukózy i tzv. ketolátky (kyselina acetoctová, kyselina betahydroxymáselná). Ty vznikají právě při náhradním získávání energie buňkami. Pokud je ketolátek v krvi příliš mnoho, nastává komplikace nazývaná ketoacidóza nebo až ketoacidotické kóma.

Existuje zde i riziko dědičnosti. Pokud onemocněním trpí jeden z rodičů, je riziko, že jeho dítě bude mít diabetes 1. typu také 2 – 5%. Pokud jsou diabetici obarodiče, může mít jejich dítě cukrovku až ve 20% případů.

Průběh

Příznaky cukrovky se objevují poměrně nenápadně. Začínají většinou jako zvýšená žízeň a tomu odpovídající zvýšený přísun tekutin (i více než tři litry tekutin denně). S tím pak souvisí nadměrné močení a to i v noci. Později se objevuje i hubnutí, únava, nechutenství. Tyto příznaky pak často vygradují v bezvědomí, které se objeví náhle a je způsobeno těžkou hyperglykémií (tedy vysokou hladinou cukru – glukózy v krvi). Často pacienti popisují i neostré vidění, což souvisí opět se zvýšeným cukrem nejen v krvi, ale i v dalších tělesných tekutinách. Pacienti jsou rovněž více náchylní k infekcím.

Při léčbě pak může nastat i opak hyperglykémie a to hypoglykémie, což je naopak velmi nízká hladina cukru v krvi. To nastává již ve chvíli, kdy si pacient aplikuje inzulin, pokud si ho píchne větší množství, nenají se nebo má příliš velké vydání energie, stres nebo větší vyčerpání, cukr se mu rychleji spotřebuje, je ho pak nedostatek a tělo strádá. Pokud hladina cukru v krvi klesne pod určitou hranici, pacient opět upadá do bezvědomí, tentokrát hypoglykemického.

Dalšími komplikacemi je syndrom diabetické nohy, diabetická retinopatie nebo diabetická polyneuropatie, které jsou probrány jako samostatná onemocnění.

Vyšetření

Cukrovka je poměrně snadno diagnostikovatelná. Pacientům je vyšetřena krev na množství glukózy. Ta by měla být na lačno v rozmezí 4,6 – 7 mmol/l. Zvýšené hodnoty pak ukazují na možnou přítomnost diabetu. Pro stanovení konečné diagnózy by měl být stanoven glykemický profil. Rovněž se stanovuje přítomnost cukru v moči. Zejména pro cílené vyhledávání se používá oGTT test (orální glukózový toleranční test), při němž se změří hladina cukru v krvi na lačno, pak pacient vypije sladký roztok a po dvou hodinách se změří hladina cukru znovu, aby se vidělo, jak se tělo s náhlým vzestupem glukózy vyrovná.

Pacienti s cukrovkou by také měli pravidelně navštěvovat očního lékaře, protože komplikací diabetu je diabetická retinopatie – tedy onemocnění sítnice. Pravidelně by diabetikům měla být vyšetřována moč, protože je u nich vyšší riziko poškození ledvin. Pokud jejich hladina kreatininu v moči stoupne nad 200 mikromolů, měli by být odesláni k nefrologovi.

Léčba

Diabetici jsou léčeni podáváním inzulinu. Ten se aplikuje malými injekcemi do podkoží. U některých pacientů je pak také možné využít podávání pomocí inzulinové pumpy, která podle typu dokáže inzulin přivádět kontinuálně a podle toho, jak si pacient dávky nastaví.

Existuje několik typů inzulinu – normální, středně dlouho a dlouho působící. Rovněž existují i inzulinová analoga. U dětí se používají stejné preparáty, ovšem dávkování je jiné a záleží na tom, jak ještě funguje jejich vylučování inzulinu do krve.

Příbuzní nebo spolubydlící pacienta by také měli vědět, jak se v případě komplikací zachovat. Pokud má pacient hypoglykémii – tedy snížené množství cukru v krvi, je třeba mu co nejrychleji podat cokoli sladkého – kostku cukru, sušenku, sladkou limonádu. Pokud pacient upadne do bezvědomí, má u sebe mít obvykle nouzovou injekci glukagonu, což je hormon, který dokáže hladinu cukru v krvi zvýšit. Ta by mu měla být ihned podána.

Naopak při hyperglykémii (tedy vysokém cukru) je třeba podat inzulin. V obou případech – pokud pacient upadne do bezvědomí nebo se necítí dobře, by měl být co nejrychleji vyhledán lékař.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.