Dárkové sady koření

Epilepsie

Epilepsia

Příčina

Vznik epilepsie je podmíněn změnou nervových buněk v mozkové tkáni. Tím, že se nervové buňky nějak změní a poškodí dojde k tomu, že tvoří vzruchy jinak než zdravá tkáň. Jsou také více dráždivé, a proto mají větší aktivitu než ty zdravé. Pokud v jednom momentu dojde k podráždění více poškozených buněk, vznikne epileptický záchvat.

Příčinou epilepsie samotné jsou pak většinou úrazy hlavy, mozkové nádory. U dětí může epileptický záchvat vyvolat horečka, nedostatek kyslíku při porodu nebo různá porodní poranění. Další příčinou může být mozková infekce, zánět mozkových obalů (meningitida), alkoholismus a další.

Průběh

Epileptické záchvaty je možné rozdělit na dva podtypy – na generalizované (dříve označovaní jako grand-mal, což znamená velká nemoc), kdy je přítomna ztráta vědomí a parciální (petit-mal), kdy je vědomí zachováno.

Parciální záchvaty vznikají, pokud je postižena pouze jedna hemisféra mozku. Simplexní záchvaty se objevují krátce probíhající (maximálně několik minut) křečové záchvaty na jedné polovině těla (obvykle pouze na jedné končetině) nebo v obličeji. Rovněž může být postižena citlivost na této části těla a to většinou jejím snížením, změnou vnímání podnětů a v některých případech i bolestí.

Komplexním parciálním záchvatům, předchází aura, což jsou různé čichové, chuťové nebo i zrakové halucinace, různé nepříjemné pocity, dejavu (pocit, že situace, ve které se pacient nachází, se již stala). Při nástupu záchvatu se objevují náhle poruchy chování, pacient se ale normálně hýbe a provádí běžné činnosti, nicméně je provádí ve chvílích, kdy to není obvyklé nebo je dělá zcela bez účelu. Velmi častou činnosti je různé pomlaskávání, při němž pacient nereaguje a není schopen odpovědět. Po odeznění záchvatu si tuto situaci neuvědomuje, může působit zmateně a nic ze záchvatu si nepamatuje.

Dalším typem parciálního záchvatu jsou absence, při nichž se pacient na chvíli až několik minut zahledí a nereaguje, nevnímá. Rovněž si pak na tuto dobu nepamatuje, má ale po celou dobu zachované vědomí. Tento typ záchvatů je častý hlavně u dětí.

Parciální záchvaty mohou přerůst až do generalizovaných záchvatů, jimž mohou předcházet.

Generalizovaným záchvatům také často předcházejí příznaky, které mohou ukazovat na blížící se záchvat, zde se jim říká prodromy a jsou podobné jako aura. Záchvaty pak začínají náhlou ztrátou vědomí, které může předcházet i výkřik, pacient padá na zem, kde má pak různě dlouho (obvykle asi minutu) trvající křeče. Při těchto křečích je postiženo i žvýkací svalstvo a často dojde k pokousání jazyka. Po záchvatu křeč ustane, svaly se uvolní, což často postihne i svěrače a pacient se pomočí, může dojít i k odchodu stolice. Při postupném probírání se působí pacient zmateným dojmem, bolí ho hlava, je velmi unaven a může být i spavý. Na vlastní záchvat si pak vůbec nevzpomíná.

Epileptické záchvaty u dětí se vyskytují velmi často ve formě absencí – zahledění se, které trvá několik vteřin a může budit dojem, že se dítě pouze zamyslelo, zakoukalo. Často jsou tyto děti ve škole kárány za nedostatek pozornosti. Tyto záchvaty mohou probíhat i v desítkách denně a objevují se nejvíce mezi 3. – 8. rokem, výjimečně se objeví i v pubertě. Dalším dětským typem epilepsie jsou infantilní spazmy, které postihují kojence nejvíce mezi 5. – 8. měsícem. Při nich dítě nejprve předkloní hlavu a poté naráz rozhodí všechny končetiny do stran. Třetím typem dětské epilepsie jsou atonické záchvaty postihující děti mezi jedním a šestým rokem, u nichž dojde k náhlé ztrátě svalového napětí a pádu. Může být také přítomna krátká ztráta vědomí.

Jako status epilepticus se označuje epileptický záchvat trvající déle než 30 minut. Je třeba dodat, že normální epileptický záchvat trvá v řádu maximálně několika minut.

Vyšetření

Hlavní vyšetřovací metodou je neurologické vyšetření a EEG (elektroencefalografie).

Před zahájením léčby je nejprve třeba určit, o který typ záchvatu se jedná a co je jeho příčinou. Pokud je to například mozkový nádor, odezní záchvaty jeho vyléčením. Zároveň je třeba dodat, že ojediněle vzniklý epileptický záchvat není onemocnění, ale příznak, který je vyvolán nějakým jiným onemocněním – například úrazem hlavy.

Léčba

Při generalizovaném záchvatu je třeba hlavně zajistit bezpečnost pacienta – odstranit z jeho dosahu předměty, o které by se mohl v křečích zranit. Po odeznění záchvatu je třeba zkontrolovat, zda dýchá a zda má tep. Pacienti jsou často červení až modří v obličeji, nicméně po záchvatu se dýcháním tento příznak sám upraví. První pomocí je pak vložení diazepamového čípku do konečníku. Tyto čípky by měli nosit všichni epileptici u sebe.

Epilepsii je možné léčit podáváním léků ze skupiny antiepileptik (valproát, carbazepin, barbituráty), u některých pacientů je možné zvážit i neurochirurgickou operaci, při níž je epileptické ložisko odstraněno. Naopak u dětí některé typy záchvatu vymizí v průběhu vývoje samy.

Diskuze

Didisek 7. říjen 2013, 17:15

Dobry den, nas syn je vazne nemocny,ma mitochondrialni poruchu, ale objevuji se u neho divne zachvaty. Vždy když jdeme do schodu nebo ze schodu,kdyz jdu rychleji nebo ho polozim,tak stoci bulvy nahoru az do stran, rozpazi ruce a zacne kricet. Bohuzel na EEG se nic neukazalo ale mame strach. Nevite co by to mohlo byt? Mockrat dekuji za odpověď. S pozdravem Houferakova

Jana 4. prosinec 2017, 19:25

Dobry den,jsem epilepticka a posledni tri dny mne strasne boli hlava pri ktere i zvracim.Prasky od bolesti mi nepomahaji.Predem dekuji za brzkou odpoved Redova

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.