Dárkové sady koření

Hypertrofická kardiomyopatie

Obvyklé příznaky nemoci: únava, dušnost, bolest na hrudi, svírání na hrudi

Příčina

Většina hypertrofických kardiomyopatií vzniká na genetickém podkladě, kdy je vada zděděna od jednoho nebo obou rodičů. Je děděna obvykle autozomálně dominantně – to znamená, že ji mohou mít obě pohlaví potomků a současně že se tato vada v rodině obvykle již dříve vyskytla.

Průběh

Hypertrofie znamená zvýšený růst. V případě hypertrofické kardiomyopatie se jedná o zmnožení svalových buněk obvykle levé části srdce – levé komory (lokalizovaná forma), kdy je zmnožena různá oblast buněk. V našich podmínkách postihuje většinou srdeční přepážku mezi komorami (mezikomorové septum) nebo zadní stěnu levé komory srdeční. Zmnožení těchto buněk je podmíněno zděděnou genetickou vadou. Existuje i difúzní forma, při níž je rovnoměrně postiženo celé srdce.

Tím, že je svalových buněk ve stěně více než má, je stěna tlustší. Tím zasahuje i do dutin srdce, které se nemohou při srdeční činnosti naplnit dostatečným množstvím krve. Srdce tedy kvůli této vadě pumpuje méně krve. Zároveň tím, že je buněk hodně, potřebují pro svou činnost i více kyslíku. Ten je ale přiváděn věnčitými (koronárními) cévami v obvyklém množství. Při určitém stupni hypertrofické kardiomyopatie se pak při větší zátěži nestačí přivádět dostatečné množství kyslíku a buňky jsou v křeči (je to stejný princip jako při větší námaze svalů při sportu, kdy člověk dostane křeč) a objevuje se bolest na hrudi (angina pectoris).

Tím, jak onemocnění postupuje, dokáže srdce přečerpávat stále méně okysličené krve do oběhu. Orgány začínají trpět nedostatkem kyslíku, což se projeví jako dušnost a únava. Tyto příznaky jsou také příznaky počínajícího srdečního selhání, kterým neléčené onemocnění končí. Hypertrofická kardiomyopatie je jednou z nejčastějších příčin náhlých úmrtí mladých sportovců. Někdy je onemocnění zcela bezpříznakové.

Existuje ještě varianta, při níž je při vypuzení krve ze srdce bráněno průtoku uvolněným cípem chlopně. Této variantě se říká hypertrofická kardiomyopatie s obstrukcí. Pokud je kardiomyopatie bez obstrukce, probíhá vypuzení krve bez obtíží.
h2. Vyšetření

Při poslechovém vyšetření srdce je slyšitelný šelest, někdy také arytmie. Dalšími zásadními vyšetřeními jsou echokardiografie, magnetická rezonance a katetrizace. Při katetrizaci se zjistí rozdíl mezi tlakem v levé koře a aortě. Pokud je levá komora zvětšena, je v ní nepřiměřeně velký tlak. Náhodně může být vyšetření také zachyceno na rentgenu srdce, kdy je obraz srdce zvětšen.

Protože příčina je často genetická, je možné zachytit screeningovým vyšetřením jedince, kteří mají pro onemocnění sklony. Tito jedinci onemocnění mohou mít a nemusejí mít žádné příznaky. Je využíváno také u mladých sportovců jako prevence náhlého úmrtí.

Léčba

Farmakologická léčba využívá v případě hypertrofické karidomyopatie betablokátory, které srdce zpomalí. Tím má srdce delší čas na naplnění komor krví a přečerpá tedy obvyklé množství krve. Další možností je chirurgický zákrok, při němž je zbytnělá svalovina odstraněna. Některým pacientům také uleví kardiostimulátor.

Diskuze

Jája 18. září 2013, 21:03

Dobry den zajimalo by me pokud mi lekar zjistil podle ekg neco v neporadku v leve srdecni komore,jestli lze tuto vadu zjistit rentgenem?!dekuji za odpoved Jarmila

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.