Dárkové sady koření

Poruchy pohlavní identity

Transsexualismus

Obvyklé příznaky nemoci:

Příčina

Psychosexuální vývoj každého člověka je určen již v dětství sexuální identifikací, procesem učení, tvorbou sexuální role, sexuální preferencí. Při transsexualitě je ale přítomen nesoulad mezi tím, jaké pohlaví pacient má a jakým pohlavím se cítí být. Například žena se narodí ženou, ale cítí se být mužem a je pro ni stresující a nepřijatelné, že je okolím považována za jiné pohlaví.

O příčině transsexuality se stále pátrá a přestože bylo provedeno již mnoho studií, žádné se na konkrétním výsledku neshodují, poslední studie zaměřující se na vliv genetiky nicméně objevily, že v některých rodinách se transsexualita objevuje častěji než v jiných. Zatím se podařilo identifikovat jeden gen, jehož vliv je v raných fázích výzkumu.

Nicméně již teď je více než jisté, že založení pohlavní identity každého jedince probíhá již při nitroděložním vývoji a pozdější vliv okolí nebo hormonů nemá na to, kým se každý cítí být, žádný vliv.

Průběh

Porucha pohlavní identity se začíná objevovat již v dětství, kdy si pacienti vybírají zájmy opačného pohlaví a nesouhlasí s tím, že je zejména jejich rodina, ale i okolí staví do role pohlaví, které mají. Rodiče kupují dívkám dívčí oblečení, ale protože se tyto dívky cítí být chlapci, cítí se v tomto oblečení nepatřičně. Je smutné, že je to právě rodina, kdo se nedokáže nejdéle smířit s tím, jaké jejich dítě nebo příbuzný je a stále doufají, že se ještě změní a bude “normální”, přestože vidí, že v těle, ve kterém je, není šťastný.

Po určité době se pacienti rozhodnou, že si jsou tím, kým se cítí být, jistí a oznámí to svým blízkým a okolí – této fázi se říká coming out. Začínají o sobě mluvit v odpovídajícím rodě. Je pro ně důležité, aby je okolí takto přijímalo, protože to jim pomůže v dalších etapách přeměny.

Protože se tito lidé velmi často setkávají s nepochopením okolí, mnohdy i diskriminací nebo posměšky, je pro ně fáze přeměny mnohdy velmi stresující, mohou mít i deprese.

Existuje i porucha pohlavní identity v dětství, která je častá hlavně u chlapců před pubertou okolo 5. roku. Tito chlapci si pak nejméně půl roku hrají jako děvčátka – hrají si na princezny, vybírají si holčičí hračky, oblékají se do dívčího oblečení. Mnohdy o sobě rovněž mluví v ženském rodě. U většiny z nich se toto chování s věkem ztratí, některé studie popisují, že u těchto chlapců bylo pak o něco více homosexuálů než v běžném vzorku populace.

Další poruchou pohlavní identity je transvestitismus dvojí role, při němž si člověk obléká šaty opačného pohlaví, nicméně tak dělá bez jakéhokoli pohlavního vzrušení.

Vyšetření

Pro diagnostiku tohoto onemocnění je třeba mnoho vyšetření a samotné zařazení do procesu přeměny trvá i několik let, aby se předešlo tomu, že by přeměnu dostal i někdo, kdo tuto poruchu pohlavní identity nemá.

Léčba

Léčba je dlouhodobá. V první fázi pacienti dostávají v první fázi hormonální terapii a rok procházejí tzv. RLE nebo RLT testem (real life test – test v reálném životě). V této době již vypadají (kromě pohlavních orgánů) jako příslušníci pohlaví, ke kterému by rádi náleželi. Vystupují jako oni a vystupují tak jak budou vystupovat i po přeměně. V této době docházejí na sexuologické pracoviště.

Později dochází i k chirurgické přeměně. Ženám je provedena faloplastika, při které je rekonstrukčně vytvořen penis a skrotoplastika (vytvoření šourku s varlaty).Dojde k uzavření poševního vchodu a provedení hysterektomie (odstranění dělohy). Jsou jim také odstraněny mléčné žlázy a vytvořena mužská prsa. Tato operace je o něco složitější než opačná přeměna. Při ní je naopak vytvořena pochva, vymodelována prsa.

Tito lidé dosáhnou i toho, že jsou jim změněny doklady a od té doby mají úředně potvrzené pohlaví takové, jakým se cítí být.

Proběhly zajímavé studie, u nichž byla hodnocena kvalita následujících partnerských vztahů po přeměně. Vyšlo z nich, že muži, kteří byli původně ženami (tzv. transmuži), kteří mají vztahy s ženami, mají vysoce kvalitní vztahy s velmi dobrou komunikací, která mnohdy předčila i heterosexuální vztahy osob, které přeměnu neprodělaly. U vztahů žen, které se narodily jako muži (tzv. transženy) byla kvalita vztahu o něco horší, což se přičítá tomu, že muži těchto žen mají občas problém smířit se s tím, že jejich partnerka měla dříve penis.

Pacienti s transsexualitou se sdružují v hnutí transsexuálů.

Diskuze

ddf 28. únor 2018, 13:02

jojo jsem bitch

ddf 28. únor 2018, 13:03

naprosto souhlasím

ddf 28. únor 2018, 13:03

loool

ddf 28. únor 2018, 13:03

nake pranky tady na vas

fdbfdbdf 27. duben 2018, 11:17

bfbdfbfbfb

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.