Dárkové sady koření

Rakovina jícnu

Příčina

Toto onemocnění se častěji vyskytuje u pacientů, kteří kouří a často konzumují zejména tvrdý alkohol. Významným predisponujícím faktorem je ale i dlouhodobý zánět jícnupálení žáhy při refluxu, kdy se kyselý žaludeční obsah vrací do jícnu. Protože ale výstelka jícnu není připravena na působení agresivní kyseliny chlorovodíkové, postupně se mění na stejnou výstelku jako je ve střevech. Této změně se říká metaplazie neboli Barretův jícen. A Barretův jícen je již přímo významná predisponující změna.

Dalšími rizikovými faktory jsou brániční kýla, porucha dolního jícnového svěrače a achalázie jícnu.

Onemocnění postihuje dvakrát častěji muže. Zajímavé je, že ve výskytu tohoto nádorového onemocnění jsou velké regionální odlišnosti. Nejvíce se vyskytuje v Číně, Turecku nebo Mongolsku.

Průběh

Onemocnění se dlouho nijak neprojevuje, objevuje se hlavně až v pozdější dospělosti – okolo 50. roku. Nejprve se objevují potíže při polykání někdy spojené i s bolestí. Je to způsobeno tím, že se do průsvitu jícnu vyklenuje nádor a potrava, která prochází, ve zúženém místě dráždí nádor i okolní sliznici, aby se protlačila směrem dolů. S tím pak souvisí postupné snižování přijaté potravy, protože pacient se tím chce vyhnout bolesti. Postupně kvůli tomu hubne.

Povrch nádoru je bělavý s četnými rozrušeními sliznice, ze kterých může krvácet s různou intenzitou. Právě kvůli dlouhodobému, i když malému krvácení mohou mít pacienti nedostatek červených krvinek – tedy anémii. Mají pak bledší kůži, jsou více unavení a snadno se zadýchávají. Nádor může výjimečně nahlodat i větší cévu, která probíhá ve stěně jícnu. Pokud k tomu dojde, objeví se masivní krvácení. Krev stéká do žaludku a pokud dojde ke zvracení, je krev ve zvratcích jasně červená nebo lehce do hněda.

Nádor také může vytvořit ve stěně otvor a provalit se do okolních orgánů v hrudníku – hlavně do plic, což vyvolá zápal plic – pneumonii.

Vyšetření

Hlavním vyšetřením, které pomáhá v diagnostice je hlavně endoskopické vyšetření – gastroskopie, při němž je zavedena do jícnu hadička s kamerou na konci. Lékař tak může prohlédnout celou sliznici jícnu a případně i odebrat vzorek na histologické vyšetření. Pokud se podezření na nádor projeví, jedná se obvykle o dlaždicobuněčný karcinom v horní části jícnu, v dolní části vzniká obvykle adenokarcinom na podkladě Barretova jícnu.

Dalšími vyšetřeními, která se používají jsou CT, díky němuž je možné zjistit kam až nádor prorůstá, sonografie jícnu (přes kůži hrudníku nebo přes sliznici jícnu – endosonografie) a jeho okolí, EKG.

Léčba

Hlavní léčebnou složkou je chirurgické odstranění. Pokud se jedná o radikální výkon, kdy je odstraněna větší část jícnu, je tento úsek nahrazen částí střeva. Dalšími doplňujícími metodami léčby jsou chemoterapie a ozařování. Protože nádor ale na tyto metody tolik nereaguje (není k nim příliš senzitivní na rozdíl od jiných druhů nádorů – třeba nádorů plic), je třeba doplnit je chirurgickým výkonem pro úplné vyléčení.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.