Dárkové sady koření

Srdeční selhání

Příčina

Srdeční selhání je stav, při němž je nedostatečný srdeční výdej, který nedokáže pokrýt potřeby organismu. Je způsobeno různými onemocněními. Akutně vzniká třeba při utržení závěsu chlopně (například po akutním infarktu myokardu nebo po infekční endokarditidě). Chronicky vzniká při zúžené aortě (aortální stenóza), do níž je krev z levé komory pumpována, při chlopenních onemocněních (mezi ně patří mitrální stenóza – zúžení oblasti průtoku mezi levou síní a komorou nebo aortální regurgitace, u níž je postižena chlopeň mezi levou komorou a aortou a krev, která je vypumpována do aorty se vrací zpět do srdce a dochází k objemovému přetížení). Může se vyskytovat rovněž u kardiomyopatií. Některé akutní stavy mohou také přecházet do chronicity. Existuje i akutně dekompenzované srdeční selhání – to znamená, že náhle dojde k akutnímu vývoji stavu při dlouhodobém chronickém onemocnění.

Průběh

Průběh je odlišný u akutního a chronického srdečního selhání pouze v rychlosti nástupu příznaků. U akutního vznikají do několika hodin, naopak u chronického se rozvíjejí několik měsíců až let. Onemocnění se hlavně projevuje dušností. Díky ní je možné onemocnění rozdělit do 4 skupin (tomuto dělení se říká NYHA).

NYHA 1 je charakterizován dušností při velké zátěži
NYHA 2  je charakterizován dušností při střední zátěži
NYHA 3  je charakterizován dušností při malé zátěži
NYHA 4  je charakterizován dušností v klidu

Dále se příznaky liší podle toho, která část srdce je postižena. Při postižení pravého srdce, do kterého teče žilní krev, jsou dominujícími příznaky otoky, zvýšená náplň krčních žil, zvětšená játra (hepatomegalie) a další břišní orgány. Kvůli zvýšenému žilnímu tlaku (protože krev se hromadí před srdcem) dochází k filtrování tekutiny z krve do břišní dutiny. Ta se po čase plní až několika litry a vzniká ascites – břicho plné tekutiny. Může se objevovat i časté noční močení, které je dáno tím, že se otoky dolních končetin v leže tzv. mobilizují – tekutina z otoků se vstřebává do krve, v krvi je tak více tekutiny, ta je odfiltrována ledvinami a vylučuje se močí.

Pro levostranné postižení je typická únava, záchvatovitá noční dušnost (tzv. kardiální astma). Při něm se pacient v noci vzbudí s pocitem, že se dusí a nemůže popadnout dech. Po vstání z postele a otevření okna se stav do několika minut až do půl hodiny zlepšuje. Je to dáno tím, že se na plicích v noci hromadí tekutina (fyziologicky teče krev z plic do levé části srdce, u srdečního selhání levého srdce se zde ale krev městná a později se městná i na plicích – dochází pak k filtrování tekutiny z krve do plic). Hromadění tekutiny se projevuje plicním otokem (plicní edém) a vlhkým produktivním kašlem. Pacienti s chronickým srdečním selháním často spí v polosedu, aby se jim na plicích nehromadila tekutina a neměli pocit dušení. Může se objevit i bušení na hrudizvýšená srdeční frekvence.

Srdeční selhání může postihovat obě srdeční strany a pak se hovoří o pravolevém nebo levopravém srdečním selhání. Pokud není levostranné srdeční selhání dostatečně léčeno, může se přenést i na pravou stranu a je pak postiženo celé srdce.

Vyšetření

U pacientů je obvykle provedeno EKG vyšetření, na rentgenu hrudníku je pak viditelné městnání tekutiny na plicích (tzv Kerlyho linie) a zvětšení srdečního stínu. Nejdůležitějším vyšetřením je pak echokardiografie, což je vlastně sonografie srdce, a je možné díky ní změřit velikost jednotlivých srdečních oddílů. Při Dopplerově měření je vidět, zda dochází k návratu krve a zobrazí se rychlost průtoku.

Léčba

Je třeba zavést důležitá opatření. Pacienti s nadváhou by měli zhubnout, aby se odlehčilo srdíčku. Rovněž by neměli konzumovat alkohol, nicméně to většinou dělají již v době diagnózy, protože jim nedělá dobře. Je třeba co nejdříve přestat kouřit. Měli by být očkování – chřipka… Je také vhodné, aby cvičili – ovšem s mírou. Mohou provozovat prakticky jakékoli sporty, ale měli by si dát pauzu už ve chvíli, kdy ještě můžou. Sexuální aktivitu není třeba omezovat, měly by být však voleny pouze umírněné sexuální praktiky. Mnohdy obava pacientových blízkých o něj ve chvíli, kdy se dozví, že mu selhává srdce, vede k tomu, že začnou omezovat sexuální život. To pak vede k rodinným rozepřím a neklidu a nakonec je výsledek pro pacienta ještě horší. Navíc aerobní zátěž je velmi žádoucí.

Pacientům jsou podávány léky ze skupiny beta blokátorů (metaprolol, bisoprolol), léky ze skupiny ACE inhibitorů (kaptopril, enapril, lisinopril), léky podporující tvorbu moči – (diuretika). Podává se také digoxin, který zvyšuje srdeční kontrakci a snižuje srdeční frekvenci. Je ale třeba, aby pacient dodržoval určené dávkování. Jako prevence vzniku krevních sraženin se podávají kyselina acetylsalicylová nebo warfarin.

Pacienti by se měli každý den vážit a tento údaj si poznamenat, aby se zjistilo, zda nepřibývají z ničeho nic na váze kvůli hromadění tekutin v těle.

Je možná i chirurgická léčba komplikací – bypass (u zúžených věnčitých tepen, které zásobují svalové buňky srdce), u poškozených chlopní jejich náhrady a u přítomnosti výdutí jejich odstranění (aneuryzmektomie).

U žen ve stádiu NYHA 3 a NYHA 4 je výrazně nedoporučováno otěhotnění.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.