Dárkové sady koření

Výduť tepny

Aneurysma

Příčina

Výduť vzniká na podkladě oslabené cévní stěny. Toto oslabení pak může nastat kvůli hlavně ateroskleróze (nahromadění tuku v cévní stěně). Vzácně pak za ně mohou některá onemocnění označované jako kolagenózy, při nichž je porušena tvorba kolagenu a elastinu, což jsou vazivové složky které zajišťují pružnost a celistvost tkání.

Cévní stěna může být oslabena nahlodáním procesem z venčí – například žaludečním vředem, nádorem, syfilis a podobně.

Drobné výdutě má asi každý desátý člověk a v mnoha případech nikdy neprasknou.

Průběh

V tepně je tlak, který se tím, jak srdce vypuzuje krev, mění. Pokud si na tepnu sáhneme, cítíme, jak tepe. Při každém tepu působí na celý obvod stěny tepny stejný tlak. Pokud je stěna někde zúžena, vytlačí toto místo a vznikne výduť různého tvaru – vakovitá, hadivitá, člunkovitá, vřetenovitá. Těmto výdutím se říká pravé. Ta se nemusí dlouhá léta nijak projevovat. Pokud je na břišní aortě, může pacient cítit ve chvíli, kdy leží na zádech jako pulzování v břiše. Aneurysmata jsou také častá na mozkových tepnách.

Pokud dojde k prasknutí oslabené stěny výdutě, vylije se velké množství krve do okolí tepny. Pokud dojde k prasknutí výdutě v mozku, vylitá krev tlačí na okolí a pacienti popisují náhle vzniklé teplo v hlavě. Objevují se pak příznaky mrtvice – bolest hlavy, obrny v obličeji, poruchy vidění, řeči, pohybu.

Při prasknutí aorty je průběh velmi rychlý a člověk obvykle během několika minut vykrvácí a to buď do hrudníku nebo do břicha podle toho, jaká část aorty je postižena.

Zatím jsme stále popisovali pravá aneurysmata, logicky tedy musí být i nepravá. Ta vznikají na podkladě prasknutí cévy bez výdutě. V místě, kde je prasklina uniká do okolí krev. Ta se srazí a po čase je, pokud není vstřebána, ohraničena vazivem. To navazuje na cévní stěnu a tím vznikne opět aneurysma.

Jako disekce (nebo disekující aneurysma je pak označováno porušení části stěny cévy. Toto porušení postihuje pouze část vnitřních vrstev. Pod tyto vrstvy se dostane krev a odlepí je od sebe. Tím vznikne jakoby druhý průsvit cévy. Zevní vrstvy aneurysmatu jsou pak výrazně oslabeny a opět hrozí jejich protržení a vykrvácení. Disekce často postihuje aortu.

Vyšetření

Do cév, které chce lékař vyšetřit zavede jehlu s kontrastní látkou. Když pak látku vstříkne, provede současně i rentgenový snímek. Kontrastní látka jde společně s krví tepnou a pokud je přítomna výduť, teče do ní krev a díky kontrastní látce je tedy výduť hezky vidět. Toto vyšetření se nazývá angiografie.

Léčba Léčit výdutě je možné hned několika způsoby. Jedním z nich je zavedení stentu. Tento výkon probíhá tak, že se pacientovi zavede přes stehenní tepnu až do místa výdutě pomocí drátku stent, což je drátěná trubička. V místě, kde je výduť se stent uvolní a překryje tak vyduté místo.

Další metodou je operační odstranění výdutě nebo vložení bypassu – tedy obejití cévy s výdutí jinou cestou.

U výdutí existuje riziko, že tím, jak v jejich objemu proudí krev pomaleji, se v nich vytvoří krevní sraženina. Ta pak může být proudem krve odnesena na jiné místo a vytvořit vážný akutní stav – například mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

Diskuze

Lenka K. 9. květen 2013, 19:55

Dobry den,
chtela bych se zeptat, zda by se mohlo jednat o vydut brisni aorty (prip. o co jineho by se mohlo jednat), pokud se mi jednou za cas (nepravidelne jednou za mesic, ale i za nekolik mesicu) stane, ze se rano vzbudim a nemohu se ve stoje narovat - jakoby se mi v oblasti pupku neco uskrinulo, ale nenahmatam bouli jako u kyly, bolest v klidu mizi, ale je citelna hmatem v oblasti pupku nebo pod nim a zvysuje se napr. pri moceni. Do druheho dne pak pres noc vetsinou odezni. Obcas i mimo tento zachvat citim v tomto miste jakoby pulsovani. Predem dekuji za odpoved, L.K.

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.