Dárkové sady koření

Zánět glomerulů

Glomerulonefritida

Příčina

Ledviny jsou důležitým orgánem, kde se látky, které tělo potřebuje vyloučit, přesouvají z krve do moči. K přesunu z cév do vylučovacích kanálků se děje v místě, kde céva vytváří klubíčko, které obklopuje právě začátek kanálku. Tomuto místu se říká glomerulus. Pokud je v tomto místě v ledvině zánět, hovoříme o glomerulonefritidě.

Glomerulonefritidy mohou být primární, kdy je zánět pouze v glomerulech, nebo sekundární, kdy je toto onemocnění součástí nějakého dalšího onemocnění – například vaskulitid, kolagenóz a podobně.

Existuje ještě označení glomerulopatie, které je vyhrazené pro nezánětlivé postižení glomerulů. K němu může dojít třeba u cukrovky (diabetická glomeruloskleróza) nebo při preeklampsii u těhotných žen.

Průběh

Onemocnění může probíhat buď akutně, kdy příznaky vznikají náhle, nebo chronicky, pokud glomerulonefritida trvá déle než šest týdnů.

U akutního průběhu je přítomna krev a bílkovina v moči. Může být přítomen i zvýšený krevní tlak a mohou se objevovat otoky. Akutní glomerulonefritida může probíhat mírně, může být ale spojena i s tzv. nefrotickým syndromem, kdy se objevuje horečka a další zánětlivé příznaky, nebo dokonce se selháním ledvin.

Chronický průběh je charakteristický lehkými, ale dlouhodobými ztrátami krve a bílkovin močí, vyšším krevním tlakem, kdy ledviny pomalu začínají selhávat, později se pak objevují výrazné otoky a vysoký krevní tlak. Onemocnění může vyústit až v metabolický rozvrat.

Hlavní glomerulonefritidou, která postihuje dvakrát více muže než ženy, je IgA – nefropatie. Objevuje se mezi 15. – 30. rokem. Asi u poloviny pacientů je spojena s vysokým krevním tlakem nebo s krví v moči, která má pak narůžovělou nebo červenou barvu. Tento typ se objevuje hlavně po infekcích horních dýchacích cest.

Závažným typem je rychle progredující glomerulonefritida, kde jsou příznaky podobné jako u ostatních glomerulonefritid, ale pokud není pacient léčen, dochází do půl roku k úplnému selhání ledvin.

Vyšetření

U pacientů s podezřením na glomerulonefritidu se vyšetřuje moč – zejména kreatinin a urea (tyto látky se měří i při odběru krve). Pokud se podezření, že je onemocnění vyvoláno imunitním systémem, provádí se i stanovení specifických protilátek v krvi (hl. ANCA, anti – GBM a cirkulující imunokomplexy).

Provádí se také ultrazvukové vyšetření, při němž se zobrazí ledvina a její struktury, případně se prohlídne i okolí ledviny.

U některých pacientů je třeba odebrat z postižené ledviny vzorek (biopsie ledvin), který je odeslán na histologické vyšetření. Při něm je pod mikroskopem hodnocena stavba glomerulů, cév, kanálků a jejich okolí.

Léčba

U pacientů s akutní glomerulonefritidou, která má lehký průběh je léčba pouze symptomatická. Pokud je denní ztráta bílkovin do 1g za den, není ani žádná léčba třeba, pacient musí dodržovat pouze klidový režim. Při vyšších ztrátách se pak podávají léky na snižování krevního tlaku (hl. ACE inhibitory), rybí olej, kortikoidy a protilátky.

Při bakteriálně příčině vzniku zánětu jsou podávána antibiotika.

Pokud je příčinou vzniku tohoto onemocnění imunitní systém, který proti vlastním tkáním tvoří protilátky, což zánět vyvolá, je provedena plazmaferéza. Při ní je pacient napojen na mimotělní oběh, ve kterém jsou protilátky z krve vychytávány.

Mezi základní principy léčby dále patří klid na lůžku, pacient by měl v potravě přijímat pouze omezené množství bílkovin. Rovněž je třeba léčit vysoký krevní tlak. Pokud má pacient současně vysoký cholesterol, je i jeho hladina korigována jak dietními opatřeními, tak i léky ze skupiny statinů.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.