Dárkové sady koření

Zúžení plicní chlopně

Stenóza pulmonální chlopně

Příčina

Toto onemocnění postihuje chlopeň, která je při odstupu cévy vedoucí ze srdce do plic. Nejprve odkysličená krev teče z tkání do pravé části srdce (do pravé síně a z ní do pravé komory). Ze srdce teče do plic, kde se okysličí. Po okysličení se vrací do levé části srdce (opět nejprve do levé sině a pak do levé komory). Z levé komory nakonec vtéká do aorty a ta rozvádí okysličenou krev do dalších orgánů.

Mezi síněmi a komorami a mezi komorami a odstupy cév ze srdce jsou chlopně. Ty jsou řízeny z automatických center v srdci a rytmicky se uzavírají a zase otevírají. Když je chlopeň uzavřená, krev nevytéká, ve chvíli, kdy se srdeční sval stáhne, chlopeň se otevře a krev putuje dále. Pokud je ale chlopeň zúžena, krev nemůže protékat tak, jak má a tím vznikají popisované příznaky.

Vyskytuje se jako vrozená vada, nebo jako důsledek proběhlé infekce v dospělosti – například po infekční endokarditidě nebo revmatické horečce. Pokud je vada vrozená, je často součástí tzv. Fallotovy tetralogie.

Příčinou může být i stárnutí organismu, kdy se při drobném poranění výstelky srdce – tedy na povrchu chlopně, dostane pod tuto výstelku tuk, který je v krvi pacientů často zvýšen. Postupně zde vznikají degenerativní změny, jejichž mechanismus vzniku je stejný jako u aterosklerózy (kornatění tepen). Tyto změny postihují mnohem více kuřáky, protože látky, které se dostávají z plic do krve, systematicky narušují cévní výstelku a ta je pak mnohem náchylnější k ukládání tuků. Proto mají kuřáci také mnohanásobně vyšší pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění.

Průběh

Příznaky onemocnění se projevují často jako náhlé ztráty vědomí a to hlavně po zátěži. Když zátěž odezní, příznaky se zmírní. Další příznaky mohou vyplývat z nedostatečného prokrvení orgánů. Krev se do nich sice dostává, ale nemůže dostatečně rychle odtékat, protože v srdci je zúžen průtok. Objevuje se tedy dušnost, otoky nebo zvýšená únava. Protože nemá tělo kvůli malému prokrvení orgánů málo kyslíku, má pacient často namodralou kůži, nehty a rty.

Vyšetření

Onemocnění je většinou zachyceno při pravidelných preventivních prohlídkách při poslechu srdce. Nad pulmonální chlopní je slyšitelný typický šelest. Dalšími vyšetřeními jsou rentgen srdce a * zátěžové EKG – ergometrie*, které odhalí zvětšení srdce. Pro potvrzení diagnózy je ale hlavním vyšetřením echokardiografie, CT nebo magnetická rezonance. Dobrou volbou je také absolvovat SPECT srdce.

Léčba

Toto onemocnění je řešitelné a to náhradou postižených chlopní bioprotézou.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.