Dárkové sady koření

Porucha paměti

poruchy paměti

Paměť člověku slouží pro uchování zážitků, emocí, lidí, ale hlavně zkušeností. Díky tomu má člověk a ostatní živočichové schopnost učení – stačí, když si vybaví předchozí zkušenost. Její dělení je poměrně rozsáhlé, pro naše potřeby bude stačit to nejzákladnější – krátkodobá a dlouhodobá. Při krátkodobé je informace uchována v řádu hodin, poté je zapomenuta a nedá se vybavit. Dlouhodobá vydrží měsíce, roky a mnohdy i celý život. Proces zapamatování má čtyři kroky. Nejprve je informace zaregistrována a vštípena. Druhým a třetím krokem je uchování vzpomínky beze změn. Posledním stupněm je pak samotné vybavení si vzpomínky, kdy mnohdy stačí nějaké slovo nebo vůně, aby se nám něco připomnělo.

Paměťová schopnost může být snížena (hypomnézie) – tento příznak je přítomen při únavě, mnoho lidí ji zná i po alkoholu. Při jeho dlouhodobé konzumaci jsou však kromě jiného i paměťové schopnosti narušeny ve střízlivém stavu. Je také typické, že člověk se o něčem domnívá, že si skvěle pamatuje a je ochoten si za tím stát, přestože za normálních okolností by mu došlo, že co říká, je nesmysl. Toto může nastat i po některých lécích jako vedlejší účinek. Tato porucha je také častá u demencí – například u Alzheimerovy choroby.

Úplná ztráta paměti (amnézie) je obvykle nemožnost vzpomenutí si na určitý časově ohraničený úsek v minulosti – člověk nemusí poznat ani osoby, se kterými v době, kterou si nemůže vybavit, často a aktivně komunikoval. Tato ztráta je častá po těžkých úrazech hlavy. Může se objevit i jako tzv. alkoholové okénko (palimpsesty), kdy si člověk, který se opil, nepamatuje část dne, většinou tu, při které je nejvíce opilý. Mnohdy se objeví i u týraných dětí nebo po traumatizujícím zážitku.

Existuje ale i opak ztráty paměti – hypermnézie, kdy si naopak pacienti zapamatovávají věci, které normální člověk ne – slovo od slova v přečtené knize, počty dlaždic v místnostech a podobně.

Paměť se mnohdy časem zkresluje, přesto je ale člověk přesvědčen, že to, jak si vzpomínku vybavuje, je správné a je velmi těžké ho přesvědčit, že se třeba vzpomínaná situace odehrála jinak. To ovšem neplatí pro chorobné lháře, kteří jsou schopní vymyslet celé sledy událostí, osoby, příběhy, které se ovšem nikdy nestaly. Toto mnohdy dělají malé děti, pokud již lhaní přeroste určitou mez, je třeba, aby rodič zakročil a byla vyhledána odborná pomoc.

Paměť je možné a žádoucí posilovat. Pokud má člověk pocit, že paměť ztrácí, může se jednat o příznak onemocnění, a proto by měl vyhledat lékaře.

Diskuze

E-mail nebude nikde zveřejněn. Slouží pouze k upozornění v případě odpovědi na Váš komentář.